Navigace: Obsah | Boxy | Hlavní menu | Patička

výchovné a vzdělávací strategie učitelů

Výchovné a vzdělávací strategie představují souhrn pedagogických postupů, jakými chceme dosáhnout co největšího úspěchu při plnění státem požadované představy o tom, „jaký má být žák“, absolvent základního uměleckého vzdělávání. Tato představa (jako ideál) je formulována v kapitole Klíčové kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní umělecké vzdělávání. Následující věty představují popis společně zvolených a uplatňovaných metod a forem práce, jaké při vzdělávání žáků používáme.

Výchovné a vzdělávací strategie školy

Společně vymezujeme psaná pravidla vzájemného chování a jednání, která dodržujeme ve vztahu k žákům, rodičům i mezi sebou.
S žáky diskutujeme, tříbíme tím jejich názory a vedeme je tak k sebehodnocení i toleranci k odlišným názorům.
Podporujeme žáky ve chvílích pochyb radou a povzbuzujeme je pochvalou.
Pro žáky pravidelně pořádáme žákovské koncerty, veřejná vystoupení, výstavy a organizujeme mezioborové projekty.
Poskytujeme informační servis pro získání přehledu o doporučených kulturních akcích.
Pro účelné fungování kolektivní výuky stanovujeme písemně psaná pravidla a aktualizujeme je společně s žáky.
Žákům jdeme příkladem tím, že do výuky chodíme včas, připraveni na výuku, vhodně se oblékáme, chováme se přátelsky a jsme důslední.

Výchovné a vzdělávací strategie Hudebního oboru

Ve struktuře vyučovací hodiny vždy používáme ukázku způsobu domácí přípravy.                                                                                                                   
 Dotazováním pravidelně ověřujeme žákovu znalost notového zápisu a hudebního názvosloví.
Jednou ročně organizujeme třídní přehrávku za účelem informování rodičů o studijních výsledcích žáka, významu domácí přípravy a provozu škol.
Pro žáky i rodiče zpracováváme zásady chování na koncertech a veřejných vystoupeních.
Absolventům umožňujeme pokračování v kontaktu se školou formou aktivní účasti na koncertech a vystoupeních i poskytováním individuálních konzultací.

Výchovné a vzdělávací strategie Výtvarného oboru

Pomáháme žákům hledat řešení úkolů tím, že nabízíme technické zázemí, předvádíme správné používání pomůcek a vedeme je k pořádku.
Navrhujeme taková výuková témata, která vedou žáky k práci v delším časovém horizontu.
Při výuce používáme odbornou výtvarnou terminologii a vysvětlujeme, co znamená.
Pořádáním výstav a účastí na soutěžích demonstrujeme profesní růst žáků.
Prostřednictvím promyšlených témat projektů vedeme žáky k tomu, aby nebyli lhostejní ke svému okolí.

Výchovné a vzdělávací strategie Tanečního oboru

  • Žákům podrobně vysvětlujeme a názorně předvádíme pohybová cvičení a dotazováním následně zjišťujeme, zda byla zadání správně pochopena.
  • Při výuce používáme odbornou taneční terminologii a vysvětlujeme, co znamená.
  • Vhodně zvolenou pochvalou a projeveným zájmem o mimoškolní aktivity žáků usilujeme
    o to, aby žáci získali potřebné sebevědomí.
  • Pokud žák zamešká vyučování, s osvojovanou látkou ho vždy dodatečně seznámíme.
  • V závěru vyučování společně hodnotíme, co jsme se naučili a na co byl kladen největší důraz.

Výchovné a vzdělávací strategie Literárně-dramatického oboru

  • Žákům doporučujeme vhodné informační zdroje pro vyhledávání textů a nabízíme jim vždy výběr z více předloh.
  • Cvičení v průběhu výuky opakujeme, aby si žák zafixoval potřebnou dovednost, a teprve po zvládnutí jednodušších prvků zařazujeme prvky náročnější.
  • Podrobně vysvětlujeme a názorně předvádíme dramatická cvičení a následně dotazováním zjišťujeme, zda byla zadání správně pochopena.
  • Archivujeme portfolio žáků jednotlivých ročníků pro účely seznámení s jejich osobním růstem.
  • Poskytujeme informace pro zajištění budoucího uplatnění žáků v amatérských souborech.
  • Skrýt detail ×
    Hornista Honza: vlastním webem proti koronakrizi

    1. Honzo, jak dlouho chodíš do ZUŠ Hostivař a na co hraješ?
    Do ZUŠ Hostivař chodím už pět let, tudíž jsem v pátém ročníku a hraju na lesní roh.

    2. Zjistili jsme, že tvůj další koníček je i programování, jak ses k tomu dostal?
    S programováním jsem se poprvé setkal asi před třemi, čtyřmi roky, a to ve Stanici techniků Vyšehrad, zde jsem chodil na několik kroužků, které mi pomohly se začátky. Během těchto let se stalo programování mým velkým koníčkem a docela jsem se v něm zdokonalil.

    3. Zapojil ses i v rámci současné situace s koronavirem, o co přesně jde?
    Na konci března jsem naprogramoval a spustil webovou stránku „Dobrá pomoc“. Najdete ji na: http://dobrapomoc.jednoduse.cz Cílem této stránky - kromě toho, že jsem se toho při její tvorbě hodně naučil - je propojit lidi, kteří potřebují pomoc, s těmi, kteří ji naopak nabízejí.

    4. Jak tě to vlastně napadlo? Inspiroval tě někdo nebo jsi prostě chtěl sám nějak pomoct?
    Když začala karanténa v celém Česku, tak jsme doma přemýšleli, jak bychom mohli pomoct. Znali jsme spoustu lidí, kteří nabízeli pomoc, a některé, kteří ji naopak potřebovali. Tito lidé o sobě ale navzájem nevěděli a nemohli se proto dobře spojit, tak jsme dostali nápad vytvořit tuto stránku.

    5. A dělal jsi ty stránky sám nebo jsi s někým spolupracoval?
    Stránky jsem dělal úplně sám a když jsem něco nevěděl, musel jsem si to najít na internetu.

    6. Tak to smekáme. Co máš dalšího v plánu s muzikou a s programováním?
    Co se týče hudby, určitě s vámi chci zůstat na této ZUŠ a pokračovat v hraní na lesní roh u paní učitelky Stejskalové a taky v orchestru, doufám, že už brzy ne virtuálně…Programováním bych se jednoho dne chtěl živit, takže s tím budu nadále pokračovat a uvidím, kam se dostanu.

    Jan Štaffa, 15 let, 5. ročník – hra na lesní roh

    Vždycky jsem tak nějak chtěla pomáhat druhým

    Danielo, jak dlouho už na naší škole studuješ zpěv?
    Se sólovým zpěvem jsem v ZUŠ Hostivař začala v šesti letech, takže momentálně studuji 13. rokem. Mimo to jsem o rok později začala i se sborovým zpěvem, který jsem s roční pauzou studovala až do loňského roku.

    Studuješ zároveň dvě vysoké školy a do toho sis vymyslela v loňském roce organizaci benefičního koncertu ve Vinohradské nemocnici. Jak tě to napadlo a pro koho koncert byl určený?
    Když jsem začínala u dobrovolníků, zmiňovala jsem, že už dlouho zpívám a ráda bych jim kdykoliv zazpívala, ať už pacientům nebo dobrovolníkům. Po nějakém čase se naskytla možnost při poděkování dobrovolníkům. Tak jsem se s mojí koordinátorkou domluvila, že by bylo skvělé nějaký koncert pro dobrovolníky uspořádat a poděkovat jim tak za jejich docházení na oddělení.

    Jaké to bylo sama na vlastní pěst takovou akci organizovat? Překvapilo tě něco?
    Myslím, že kdybych měla vše zorganizovat úplně sama, nikdy by se tak skvělá akce neuskutečnila. Primární podnět a zajištění komunikace stran byly sice z mé strany, ale velmi mi pomáhala paní učitelka Valentová a i ostatní učitelé ze školy. Překvapilo mě především to, kolik dětí ze sboru mělo o akci zájem a bylo z nápadu nadšených. Měla jsem totiž trochu obavy, ale ty nakonec byly úplně zbytečné.

    Jak ses vlastně k dobrovolnické práci dostala a co přesně kromě benefičního koncertu, který byl taková třešinka na dortu, pravidelně v téhle oblasti děláš?
    Již nějakou dobu jsem si o dobrovolničení zjišťovala informace. Vždycky jsem tak nějak chtěla pomáhat druhým a když mi bylo 18, prostě jsem si řekla, že do toho půjdu. Náplní mojí role jako dobrovolníka je, že pravidelně každý týden docházím na zvolené oddělení a tam s pacienty dělám to co chtějí, aby se cítili co nejlépe: čteme si, povídáme si, hrajeme hry apod. Kromě těchto týdenních návštěv se pak, pokud můžu, účastním například mikulášské nadílky, kdy s balíčky obcházíme oddělení, nebo vánočního zpívání pro pacienty a dalších akcí.

    Dá se to vlastně všechno stíhat? Zpívání, školy, dobrovolničení, organizace koncertu...
    I když toho není zrovna málo, stíhat se to dá. Samozřejmě jsou lepší a horší období. Já se snažím si věci nějak rozvrhnout a když je nejhůř (což bude asi až o zkouškovém) snažím se nehroutit a říkám si, že pokud nejde o zdraví, bude to v pohodě. Velkou podporou jsou pro mě samozřejmě i rodiče, kteří mi pomáhají, jak jen můžou. A někdy mi taky samozřejmě pomůže kus čokolády :-)

    Bude mít koncert nějaké pokračování v letošním roce?
    Byla bych moc ráda, kdyby se letos dal uskutečnit ještě další koncert, a to opět jako poděkování pro dobrovolníky. Je totiž dle mého názoru opravdu důležité ukázat jim, že si ceníme jejich práce dobrovolníka, kdy každý týden věnují několik hodin svého času, aby pomohli ostatním.

    Tak držíme palce, ať se koncert vydaří, a děkujeme za inspiraci!

    Knoflíkový akordeon - na to se moc těším!

    Ahoj Míšo, ty jsi se nedávno zúčastnil akordeonové soutěže se skvělým výsledkem, můžeš nám o tom něco říci?

    Byla to soutěž Pražský akordeon ve Stodůlkách a z 21 účastníků v mé kategorii jsem získal Zlaté pásmo. Zahrál jsem si pak i na koncertě vítězů svou oblíbenou skladbu Rytíři na koních, kterou mám moc rád – je to bojovná skladba, kde si představuji souboj rytířů s pohádkovýn drakem.

    Vím, že to nebyla tvá první soutěž, soutěžil jsi už minulý rok na akordeonové soutěži pořádané MŠMT, kde jsi obsadil druhé místo, často hraješ na koncertech, přesto, měl jsi před soutěží trému?

    Chodím ještě na fotbal a v ten samý den jsme měli před soutěží fotbalový zápas. Byl to tedy i závod s časem, abych soutěž včas stihl, takže na trému ani nezbyl čas.

    Soutěžil jsi s klávesovým akordeonem, ale slyšel jsem, že od září chystáš nějakou změnu, povíš nám o tom něco?

    Ano, doteď jsem hrál na klávesový akordeon a od září se těším, že se začnu učit na knoflíkový akordeon. Viděl jsem jich spoustu na soutěži a „knoflíky“ se mi zalíbily.

    Proč, má knoflíkový akordeon nějaké výhody?

    Zkusil jsem si zahrát na akordeon mého pana učitele a všechny tóny jsou blíže u sebe než u kláves. Můžu pak třeba lépe svázat větší intervaly a přitom mít uvolněnou pravou ruku. Nástroj je i menší a přitom má větší rozsah.

    To zní skvěle, a máš už s rodiči vybraný nějaký akordeon?

    Ano, líbil se mi jeden od firmy Hohner – černý s oranžovými pruhy:-), ale ten je moc drahý, stojí 180.000,.Kč. Vybrali jsme ale jiný, také moc hezký a teď už se nemůžu dočkat až ho budu mít.

    Míšo, přeji Ti ať se nového nástroje brzy dočkáš a budeš tak hraním nadále dělat radost sobě i všem svým posluchačům. Děkuji Ti za rozhovor.




Hlavní stránka